Dlouho jsem hledala větší kus látky, ze kterého by šla ušít pyžama pro starší dvě děti. Spotřeba je už docela velká...
Tak jsou hold opět trochu nakombinovaná...
S tímto vzorem jsem si u našeho puberťáka nebyla jistá, ale byl zcela nadšen :o)
Zejména obrázky na předním díle - sluchátka na uších a klobouk přes oči naprosto odpovídají momentálnímu stavu :o)
Zadní díl horního dílu je obrázkový, jsou tam poněkud jiné (taky docela vtipné :o) hlavy než na rukávech...
Na rukávy a přední díl už látka nevyšla, vlastně nezbylo z ní už vůbec nic.
Fialové puntíkaté látky byl veliký kus, ale při stříhání rukávů se mi je nepodařilo na látku napcat oba, takže neplánovaně na závěr byly nakombinovány s jasně oranžovým zbytkem, ani z jednoho nezbylo taky vůbec nic...
Děti jsou spokojené a já taky, zase něco ubylo v syslírně a zbytky žádné :o)
čtvrtek 5. března 2020
pondělí 10. února 2020
Hromada gatí (A pile of trousers)
Nejen z rukávů, ale i z nohavic pochopitelně :o) vylezly našemu nejstaršímu drahouškovi končetiny...
Když už jsem se odhodlala vyrobit větší střih, tentokráte už velikost 164, tak jsem to vzala čtvermo - softshellky, dvoje tepláky a kraťasy, které momentálně pobývají v pytlíku na tělocvik ve škole.
Softshellky byly před odjezdem na lyžák nutností, ty předchozí softshellky s ještěrkami posloužily dvě zimy, takže bylo jasno, že třetí už neprojde...
Když jsem narazila na softshell s ozubenými koly, bylo jasné, že se bude líbit. A líbilo a moc. I tatínkovi :o)
Výhodou této velikosti je, že už to můžu zkoušet na sobě...
Nechtěla jsem dělat jednobarevné ani úplně tmavé, má rád veselé barvy, zimní bunda je v ladících odstínech. Zelený tyrkys ke kolům sedl docela hezky.
Reflexní puntíky na kolenou i vzadu.
Zapínání už musí být v tomto věku na zip, no už se lepším a tak moc se u toho netrápím, ale ještě to asi pár kusu potrvá, než se toho přestanu obávat...
V pase pochopitelně regulační guma. Vnitřek pásku tentokrát z bavlny, protože softshell byl pěkně tuhý a tlustý.
A tady je detail vzoru pro milovníky ozubených kol :o)
Když už jsem se odhodlala vyrobit větší střih, tentokráte už velikost 164, tak jsem to vzala čtvermo - softshellky, dvoje tepláky a kraťasy, které momentálně pobývají v pytlíku na tělocvik ve škole.
Softshellky byly před odjezdem na lyžák nutností, ty předchozí softshellky s ještěrkami posloužily dvě zimy, takže bylo jasno, že třetí už neprojde...
Když jsem narazila na softshell s ozubenými koly, bylo jasné, že se bude líbit. A líbilo a moc. I tatínkovi :o)
Výhodou této velikosti je, že už to můžu zkoušet na sobě...
Nechtěla jsem dělat jednobarevné ani úplně tmavé, má rád veselé barvy, zimní bunda je v ladících odstínech. Zelený tyrkys ke kolům sedl docela hezky.
Reflexní puntíky na kolenou i vzadu.
Zapínání už musí být v tomto věku na zip, no už se lepším a tak moc se u toho netrápím, ale ještě to asi pár kusu potrvá, než se toho přestanu obávat...
V pase pochopitelně regulační guma. Vnitřek pásku tentokrát z bavlny, protože softshell byl pěkně tuhý a tlustý.
A tady je detail vzoru pro milovníky ozubených kol :o)
pondělí 20. ledna 2020
Hromada triček (A pile of T-shirts)
Nejstaršímu synkovi vylezly ruce úplně ze všech rukávů, takže bylo nutné pořídit komplet novou výbavu.
Materiálu bylo dost, jen bylo třeba vyhotovit větší střih, takže odhodlávání trvalo poněkud dlouho...
Tahle velikost má tu výhodu, že už to můžu testovat na sobě, když model zrovna není doma :o)
Tohle mělo být jen jedno tričko, ale omylem jsem z rybiček vystřihla kromě předního a zadního dílu i rukávy, tak jsou hold dvě...
Jedno počmárané vystihující momentální rozpoložení našeho nejstaršího...
Jedno technické, nad kterým se rozplýval i tatínek...
A jedno teplejší z pružného fineribu. Kupodivu tento vzor slavil asi největší úspěch. Kousek toho zbyl, takže z toho má i čepici a nákrčník a krásně to ladí k zimní bundě, která je pruhovaná ve velmi podobných odstínech.
Materiálu bylo dost, jen bylo třeba vyhotovit větší střih, takže odhodlávání trvalo poněkud dlouho...
Tahle velikost má tu výhodu, že už to můžu testovat na sobě, když model zrovna není doma :o)
Když odjel potomek na lyžařský kurz (naštěstí něco málo napadlo), využila jsem nesmírného klidu, který v domácnosti zavládl (mínus jedno dítě obvykle = mínus 90% hluku :o)
Tohle mělo být jen jedno tričko, ale omylem jsem z rybiček vystřihla kromě předního a zadního dílu i rukávy, tak jsou hold dvě...
Jedno počmárané vystihující momentální rozpoložení našeho nejstaršího...
Jedno technické, nad kterým se rozplýval i tatínek...
A jedno teplejší z pružného fineribu. Kupodivu tento vzor slavil asi největší úspěch. Kousek toho zbyl, takže z toho má i čepici a nákrčník a krásně to ladí k zimní bundě, která je pruhovaná ve velmi podobných odstínech.
neděle 12. ledna 2020
Prostírky Feline Frolic (Dining table mats Feline Frolic)
Už od loňského jara, kdy jsme si pořídili větší stůl, jsem se chystala vytvořit nové prostírky na stůl. Nebyl čas, tak jsem doufala, že třeba na Vánoce, no v lednu se zadařilo...
Když manžel viděl látku na internetu, prohlásil, že jemu se to teda nelíbí. Ale když viděl hotové dílo na stole, tak mu spadla čelist a společně se zbytkem rodiny obdivoval naše nové mazlíčky, kteří stůl opravdu rozzářili :o)
Vypadá to spíš jako obrazy, že mi to až bylo líto to dát těm našim čuňátkům a uzavírali jsme sázky, kolik jídel to vydrží, než to někdo pokecá nebo dokonce polije. Dcera to zvládla až druhý den, mladší syn den po ní, zbytek zatím ještě odolává, tak uvidíme...
Sytě tyrkysového plátna bylo málo, ale ladila k tomu puntíkatá látka v zásobách... Původně jsem modré a zelené chtěla obšít oranžovým plátnem, ale látka tak strašně (i po několika octových lázních) barvila, že jsem nenašla odvahu.
Kočičky jsou jen čtyři, kdo má blbé řeči, nedostane nic... říkala jsem si. Ale když tatínek uviděl jakousi zeleno-hnědou látku, úplně se rozzářil, že z toho by se mu líbilo ledasco, tak jsem neodolala a s menším zpožděním jsem i jeho vánoční prostírání vyměnila za nové...
A tohle je původní panel:
Když manžel viděl látku na internetu, prohlásil, že jemu se to teda nelíbí. Ale když viděl hotové dílo na stole, tak mu spadla čelist a společně se zbytkem rodiny obdivoval naše nové mazlíčky, kteří stůl opravdu rozzářili :o)
Vypadá to spíš jako obrazy, že mi to až bylo líto to dát těm našim čuňátkům a uzavírali jsme sázky, kolik jídel to vydrží, než to někdo pokecá nebo dokonce polije. Dcera to zvládla až druhý den, mladší syn den po ní, zbytek zatím ještě odolává, tak uvidíme...
Sytě tyrkysového plátna bylo málo, ale ladila k tomu puntíkatá látka v zásobách... Původně jsem modré a zelené chtěla obšít oranžovým plátnem, ale látka tak strašně (i po několika octových lázních) barvila, že jsem nenašla odvahu.
Kočičky jsou jen čtyři, kdo má blbé řeči, nedostane nic... říkala jsem si. Ale když tatínek uviděl jakousi zeleno-hnědou látku, úplně se rozzářil, že z toho by se mu líbilo ledasco, tak jsem neodolala a s menším zpožděním jsem i jeho vánoční prostírání vyměnila za nové...
A tohle je původní panel:
neděle 5. ledna 2020
Polštářky Feline Folic (Pillows Feline Frolic)
Nejen naše děti milují kočičky - živé i na obrázku. Takže po shlédnutí kočiček Feline Frolic jsem prostě neodolala :o) My už polštářky s kočičkami v obýváku máme (nicméně docela letité), takže tyhle dělají radost jinde...
Když jsem je dodělala, děti je, dle očekávání, nechtěly pustit a přesvědčovaly mě, že nutně potřebujeme další kočičky... No třeba příště...
Moje pocity byly nicméně obdobné :o) Pak po kom to ty děti mají...
Té doplňkové látky jsem vykoupila poslední zbyteček, takže třetí polštářek je jiný, ale dobře uležený zeleně tyrkysový popelín ze zásob naštěstí ladil.
Zejména stříbrný tisk na látce jí dává takový luxusní vzhled.
Tohohle ještě kousek máme, tak třeba mě děti ještě ukecají :o)
Když jsem je dodělala, děti je, dle očekávání, nechtěly pustit a přesvědčovaly mě, že nutně potřebujeme další kočičky... No třeba příště...
Moje pocity byly nicméně obdobné :o) Pak po kom to ty děti mají...
Té doplňkové látky jsem vykoupila poslední zbyteček, takže třetí polštářek je jiný, ale dobře uležený zeleně tyrkysový popelín ze zásob naštěstí ladil.
Zejména stříbrný tisk na látce jí dává takový luxusní vzhled.
Tohohle ještě kousek máme, tak třeba mě děti ještě ukecají :o)
čtvrtek 12. prosince 2019
Pro miminko :o) (For a baby :o)
Nedávno nám do rodiny přibylo miminko (ale my zůstáváme i nadále pouze u tří dětí :o). Zatím je to taková maličká mňoukací kočička, na které můžou naše děti oči nechat a nejraději by si ji vzaly jako plyšáčka do pokojíčku... Ale brzo vyroste a bude z ní určitě pěkná kočka :o)
S ohledem na žalostný stupeň našich příprav na Vánoce jsem si šití zakázala, ale tomuhle se prostě odolat nedalo, navíc se jmenuje úplně komplet jako já :o)
Děti se nemohly shodnout, jestli uděláme kočičky nebo pejsky, tak pro jistotu obojí...
No máme toho trochu víc a i v modré, tak třeba stihnu i pro naše poklady nějaké zvířecí překvapení na Vánoce...
neděle 6. října 2019
Podzimní mikiny s kapucí a klokankou (Autumn hoody sweatshirts)
S příchodem chladných dní přišla na našeho nejstaršího potomka mikinová krize - jednu velikost nějak přeskočil, takže od této chvíle už testuju výtvory přímo na sobě...
Na druhou stranu, v narozeninami protkaném podzimním časem jsem ráda, že dětem něco akutně chybí. A možnost podílet se aspoň částečně na výběru materiálu, barvy, kapes či kapuce je pro děti taky radost a aspoň si to pak poznají, když to někde zapomenou :o)
Požadavek zněl jasně - kapuce nutná, klokanka velmi žádoucí, infantilní obrázky nežádoucí. Můj požadavek byl ten, že to nebude celé černé... Dobře uležená česká teplákovina a různé druhy flísu byly připuštěny...
Je to teplejší teplákovina s počesem se zvláštním potiskem mírně pogumovaného vzezření. Vzor je docela nadčasový, barva moc pěkná, ale bohužel to moc nepruží. Na hubeného kluka to naštěstí tak nevadí...
Zevnitř je to pěkně chlupaté, ideální na chladná rána...
Druhá mikina je ze čtyř druhů flísu, každý je trošku jinak tlustý a jinak chlupatý, no prostě co bylo doma...
Aspoň všechny pěkně pruží, takže do tohohle už se vejdu docela dobře, kdyby si to náhodou nastávající majitel rozmyslel :o)
Jak to dcera viděla, dožaduje se taky, nejmladší dítko samozřejmě též, no uvidíme, kolik zásob flísu ještě útroby našeho domu skrývají :o)
Na druhou stranu, v narozeninami protkaném podzimním časem jsem ráda, že dětem něco akutně chybí. A možnost podílet se aspoň částečně na výběru materiálu, barvy, kapes či kapuce je pro děti taky radost a aspoň si to pak poznají, když to někde zapomenou :o)
Požadavek zněl jasně - kapuce nutná, klokanka velmi žádoucí, infantilní obrázky nežádoucí. Můj požadavek byl ten, že to nebude celé černé... Dobře uležená česká teplákovina a různé druhy flísu byly připuštěny...
Je to teplejší teplákovina s počesem se zvláštním potiskem mírně pogumovaného vzezření. Vzor je docela nadčasový, barva moc pěkná, ale bohužel to moc nepruží. Na hubeného kluka to naštěstí tak nevadí...
Zevnitř je to pěkně chlupaté, ideální na chladná rána...
Druhá mikina je ze čtyř druhů flísu, každý je trošku jinak tlustý a jinak chlupatý, no prostě co bylo doma...
Aspoň všechny pěkně pruží, takže do tohohle už se vejdu docela dobře, kdyby si to náhodou nastávající majitel rozmyslel :o)
Jak to dcera viděla, dožaduje se taky, nejmladší dítko samozřejmě též, no uvidíme, kolik zásob flísu ještě útroby našeho domu skrývají :o)
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)