Roušky alias "náhubky" :o) (Sewed nose and mouth masks)

Se třemi (základními) školáky doma momentálně kromě školy, neustálého vaření a pečení a vlastní práce nestíhám nic.
Ale v rámci požadavků pracovního vyučování a také skautu jsme si vyhradili čas na společné šití roušek, aneb jak říkají děti, náhubků.

Nejprve jsme udělali hromadu obdélníkových se sklady. Děti sice nešily, ale ochotně žehlily, kreslily, špendlily, navlékaly, no asi bych to sama měla rychleji, ale aspoň se zabavily a byl chvíli klid. Jsou sice občas trošku nakřivo, ale hlavně, že jsou.

Použili jsme na to zbytky kdečeho, co jsme doma našli. Ale brzo nám došla guma a do města daleko (a to tehdy navíc byly ještě galanterie zavřené).

Úplně mi nevyhovoval ten střih, tak jsem zkusila tvarované ze dvou dílů dle střihu od Caramilly. Šilo se mi to výrazně lépe než předchozí model. Guma došla, tahle už není plochá, ale kulatá, vytažená ze starých tepláků z nohavic...

Pak jsem ještě zkoušela střih Bohdany G. s pěkným videonávodem na Youtube a to je na naše hlavy asi vítěz. Jednoduché na nastříhání i ušití, dobře sedí. Došly i staré gumy vytahané z kdečeho, ale nalezla jsem kus kloboukové a to je pro mě taky vítěz. Neškrábe, netáhne, netlačí a drží.

Zaujala mě i její vychytávka s drátkem v horní části. Roušky už byly hotové, tak jsem jen nahoře kousek od kraje roušku prošila a nacpala tam tenký měděný drát nalezený v garáži. Pěkně se to natvaruje na nos a hezky to přilne k obličeji, ocení to zejména ti, co mají brýle :o)

Nejlípi se asi dýchá v novém popelínu, ale staré povlečení, kterého máme doma dost, taky ujde a poslouží...

Tohle jsou dva pro nás vítězné střihy.
Vlevo je ten od Bohdany G. (lze jednoduše nakreslit dle rozměrů z videa na Youtube na papír A4, který se přehne na čtvrtiny a kosočtverec se jednoduše a přesně kreslí; navíc návod pochopí to každý). Přidávala jsem si na bocích na vnitřní díl asi 2 cm a na vnější díl asi 4 cm. Nahoře a dole necelý 1 cm.
Vpravo je od Caramilly. Přídavky na kraje a švy stejně.

Oběma dámám velmi děkujeme za tyto mustry :o)

Snad se situace brzy zlepší a nebudeme tyto pomůcky potřebovat...

Pyžama pro děti (Pyjamas for children)

Dlouho jsem hledala větší kus látky, ze kterého by šla ušít pyžama pro starší dvě děti. Spotřeba je už docela velká...

Tak jsou hold opět trochu nakombinovaná...

S tímto vzorem jsem si u našeho puberťáka nebyla jistá, ale byl zcela nadšen :o)

Zejména obrázky na předním díle - sluchátka na uších a klobouk přes oči naprosto odpovídají momentálnímu stavu :o)

Zadní díl horního dílu je obrázkový, jsou tam poněkud jiné (taky docela vtipné :o) hlavy než na rukávech...

Na rukávy a přední díl už látka nevyšla, vlastně nezbylo z ní už vůbec nic.

Fialové puntíkaté látky byl veliký kus, ale při stříhání rukávů se mi je nepodařilo na látku napcat oba, takže neplánovaně na závěr byly nakombinovány s jasně oranžovým zbytkem, ani z jednoho nezbylo taky vůbec nic...

Děti jsou spokojené a já taky, zase něco ubylo v syslírně a zbytky žádné :o)

Hromada gatí (A pile of trousers)

Nejen z rukávů, ale i z nohavic pochopitelně :o) vylezly našemu nejstaršímu drahouškovi končetiny...

Když už jsem se odhodlala vyrobit větší střih, tentokráte už velikost 164, tak jsem to vzala čtvermo - softshellky, dvoje tepláky a kraťasy, které momentálně pobývají v pytlíku na tělocvik ve škole.

Softshellky byly před odjezdem na lyžák nutností, ty předchozí softshellky s ještěrkami posloužily dvě zimy, takže bylo jasno, že třetí už neprojde...

Když jsem narazila na softshell s ozubenými koly, bylo jasné, že se bude líbit. A líbilo a moc. I tatínkovi :o)

Výhodou této velikosti je, že už to můžu zkoušet na sobě...

Nechtěla jsem dělat jednobarevné ani úplně tmavé, má rád veselé barvy, zimní bunda je v ladících odstínech. Zelený tyrkys ke kolům sedl docela hezky.

Reflexní puntíky na kolenou i vzadu.

Zapínání už musí být v tomto věku na zip, no už se lepším a tak moc se u toho netrápím, ale ještě to asi pár kusu potrvá, než se toho přestanu obávat...

V pase pochopitelně regulační guma. Vnitřek pásku tentokrát z bavlny, protože softshell byl pěkně tuhý a tlustý.

A tady je detail vzoru pro milovníky ozubených kol :o)

Hromada triček (A pile of T-shirts)

Nejstaršímu synkovi vylezly ruce úplně ze všech rukávů, takže bylo nutné pořídit komplet novou výbavu.

Materiálu bylo dost, jen bylo třeba vyhotovit větší střih, takže odhodlávání trvalo poněkud dlouho...
Tahle velikost má tu výhodu, že už to můžu testovat na sobě, když model zrovna není doma :o)

 

Když odjel potomek na lyžařský kurz (naštěstí něco málo napadlo), využila jsem nesmírného klidu, který v domácnosti zavládl (mínus jedno dítě obvykle = mínus 90% hluku :o)

Tohle mělo být jen jedno tričko, ale omylem jsem z rybiček vystřihla kromě předního a zadního dílu i rukávy, tak jsou hold dvě...

Jedno počmárané vystihující momentální rozpoložení našeho nejstaršího...

Jedno technické, nad kterým se rozplýval i tatínek...

A jedno teplejší z pružného fineribu. Kupodivu tento vzor slavil asi největší úspěch. Kousek toho zbyl, takže z toho má i čepici a nákrčník a krásně to ladí k zimní bundě, která je pruhovaná ve velmi podobných odstínech.

Prostírky Feline Frolic (Dining table mats Feline Frolic)

Už od loňského jara, kdy jsme si pořídili větší stůl, jsem se chystala vytvořit nové prostírky na stůl. Nebyl čas, tak jsem doufala, že třeba na Vánoce, no v lednu se zadařilo...

Když manžel viděl látku na internetu, prohlásil, že jemu se to teda nelíbí. Ale když viděl hotové dílo na stole, tak mu spadla čelist a společně se zbytkem rodiny obdivoval naše nové mazlíčky, kteří stůl opravdu rozzářili :o)

Vypadá to spíš jako obrazy, že mi to až bylo líto to dát těm našim čuňátkům a uzavírali jsme sázky, kolik jídel to vydrží, než to někdo pokecá nebo dokonce polije. Dcera to zvládla až druhý den, mladší syn den po ní, zbytek zatím ještě odolává, tak uvidíme...

Sytě tyrkysového plátna bylo málo, ale ladila k tomu puntíkatá látka v zásobách... Původně jsem modré a zelené chtěla obšít oranžovým plátnem, ale látka tak strašně (i po několika octových lázních) barvila, že jsem nenašla odvahu.

Kočičky jsou jen čtyři, kdo má blbé řeči, nedostane nic... říkala jsem si. Ale když tatínek uviděl jakousi zeleno-hnědou látku, úplně se rozzářil, že z toho by se mu líbilo ledasco, tak jsem neodolala a s menším zpožděním jsem i jeho vánoční prostírání vyměnila za nové...

A tohle je původní panel:

Polštářky Feline Folic (Pillows Feline Frolic)

Nejen naše děti milují kočičky - živé i na obrázku. Takže po shlédnutí kočiček Feline Frolic jsem prostě neodolala :o) My už polštářky s kočičkami v obýváku máme (nicméně docela letité), takže tyhle dělají radost jinde...

Když jsem je dodělala, děti je, dle očekávání, nechtěly pustit a přesvědčovaly mě, že nutně potřebujeme další kočičky... No třeba příště...

Moje pocity byly nicméně obdobné :o) Pak po kom to ty děti mají...

Té doplňkové látky jsem vykoupila poslední zbyteček, takže třetí polštářek je jiný, ale dobře uležený zeleně tyrkysový popelín ze zásob naštěstí ladil.

Zejména stříbrný tisk na látce jí dává takový luxusní vzhled.

Tohohle ještě kousek máme, tak třeba mě děti ještě ukecají :o)

Pro miminko :o) (For a baby :o)

Nedávno nám do rodiny přibylo miminko (ale my zůstáváme i nadále pouze u tří dětí :o). Zatím je to taková maličká mňoukací kočička, na které můžou naše děti oči nechat a nejraději by si ji vzaly jako plyšáčka do pokojíčku... Ale brzo vyroste a bude z ní určitě pěkná kočka :o)

S ohledem na žalostný stupeň našich příprav na Vánoce jsem si šití zakázala, ale tomuhle se prostě odolat nedalo, navíc se jmenuje úplně komplet jako já :o)

Děti se nemohly shodnout, jestli uděláme kočičky nebo pejsky, tak pro jistotu obojí...

No máme toho trochu víc a i v modré, tak třeba stihnu i pro naše poklady nějaké zvířecí překvapení na Vánoce...