Jarní čepice pro celou rodinu (Spring hats)

Už loni (nebo předloni?) jsem se odhodlávala ušít ve větším počtu tenké jarní čepice, kterých není nikdy dost, protože se pořád ztrácí. Letos padla kosa na kámen, protože jsme dojeli na dno - co nebylo ztraceno, bylo malé. Tak jsem se jedno nedělní dopoledne konečně odhodlala...

Samozřejmě, že střih mám a není na tom nic složitého. Jen to napřed šiju rovnostehem, začišťuju overlockem a pak dělám lem dvojjehlou, do čehož se mi nikdy nechce. Ale když se jich dělá osm naráz, tak to utrpení je mnohem menší :o)

Něco pro holky...

A něco pro kluky...

V jednochosti je krása i síla. Tento střih sedí celé rodině a je snad nejméně pracný.

Asi to bude chtít ještě jednou zopakovat. Pořád to není dost a zbytků je habaděj, takže třeba se zadaří ještě letos...

V neděli (druhou květnovou) mě děti překvapily úžasnými vlastnoručními výtvory (a tatínek v tom prsty neměl :o)

Veselá trička II (Funny T-shirts II)

Naše děti milují kočičky, pejsky a od loňského srpna nečekaně i plameňáky... V tu dobu do naší rodiny přibyl miláček největší - Růžouš neboli obří plyšový plameňák Růženka, kterého jsem tehdy v noci na italské benzínce pořídila dceři jako náplast na utrpení slepého střeva...

Marně jsem se pokoušela koupit nějakou pěknou látku s opravdu růžovým a hezkým plameňákem. Až jsem jednou objevila zbytek v Dajalatky, ale než jsem se rozhoupala, tak byl pryč. Asi po měsíci se tam zase zjevil a to už jsem neváhala a rychle ho zakoupila.

No a pejsci, ti byli původně pro miminko, ale pro jistotu jsem toho objednala trochu víc...

Takže plameňáci a růžoví pejsci pro dceru a modří pejsci pro nejmladšího, který sice nic nepotřebuje, ale vysvětlete mu to...

No a jaká dvě trička střídá naše princezna poslední tři týdny pořád dokola :o) ???

A protože Růženku má rád asi nejvíc, tak aspoň takhle :o)

A jakéže trenýrky vyhrabává z hromady trenek poslední tři týdny pořád dokola :o))) ???
 

Veselá jarní trička (Colourful T-shirts)

S příchodem teplejších dní došlo i na inventuru triček s krátkým rukávem. Jako obvykle - nejmaldší potomek nafasoval hromadu všeho po sourozencích, prostřední dcera aspoň něco po bratrovi a zrakem začíná brousit po hromádce v mé skříni. Nejstarší u mě trička nepořídí - barvy by prý ušly, ale ta délka ne... No nějak mi pomalu přerůstá přes hlavu...

Naštěstí na trička mám nasysleno dostatečně a není to časově tak náročné, takže prázdné místo ve skříni se během víkendu docela slušně zaplnilo.

Kupodivu barvy triček a mikin má syn rád veselé, kdežto u kalhot je dost konzervativní. Takže jedno tričko je veselejší než druhé... Byl tak unešen, že ani nevěděl, které se mu líbí víc, protože se mu tentokrát líbila všechna :o)

Nejprve skočil po ozubených kolech, pro která má zvláštní slabost :o)

Na stupnici oblíbenosti následuje vzor v duchu oblíbené kostkované hry Minecraft.

Barvy jsou vesele jarně zelené, ale můj obstarožní telefon to moc nezvládá... 

Oblíbené (retro) autobusy jsou kupodivu téměř na stejném stupínku.

A tohle teprve na řadu přijde...

Jsou trošku delší, už je to největší klučičí velikost dosažitelná v Ottobre, snad to chvíli vydrží, protože nejmenší pánská je ještě docela široká.

 

No už má na akutním seznamu jenom pyžamo, tepláky, aspoň dvě mikiny a několikery kraťasy a pak bude zas na čas oblečen (obut bohužel ne...) Pak už jen dcera a pak třeba konečně dojde řada i na něco pro mě :o)

 

Maskáčové kalhoty (Camouflage trousers)

Tahle látka ležela na dně krabice s plátny již několik let a zjevila se při průhrabu zdrojů na šití roušek. Když si s příchodem teplého jarního počasí synek natáhl loňské kostkáče velikosti 164 a nad okrajem ponožek se objevil i kus lýtek, bylo jasno, že už není na co dál čekat.

Původní plán byl kalhoty pro oba kluky, ale jelikož náž dlouhonohý pavouk potřebuje velikost 170, vyšlo to akorát na jedny.

 Poslední zip, zbytky regulační gumy, začínám mít v domácí galanterii pěkně vymeteno...

Tahle velikost je dobře i mě, takže když měl drahoušek šklebivé připomínky typu proč si to musí zkoušet zrovna teď..., stačilo pohrozit znárodněním oděvu v můj prospěch a v tu ránu byl oblečený...

Bohužel bundu jsem letos nestihla :o( Softshellku jsem v návalu práce a stresu z blížícího se termínu potupně "vyklikla" a větrovku jsem mu prozatím propůjčila vlastní, no třeba se příště polepším...

Zcela (za)maskovaný :o)

Les po kůrovcové kalamitě působí děsivě a smutně... Pařezů a šišek jsou spousty, no aspoň se děti při procházkách v lese nenudí...

Další zkouška kalhot v terénu...

Švy obstály dobře i toto rozkročení a následné vylezení na vysoký píchající strom.

A to je on, nádherný, voňavý, leč pichlavý převelice...

Zakázat se dá ledasco, ale jaro naštěstí ne :o)

Jarní softshellky pro kluky (Spring softshell trousers for boys)

Nejstarší potomek mi pomalu přerůstá přes hlavu :o), takže se mu s příchodem jara ani nepokouším zkoušet cokoli z loňské sezóny. Naopak ten nejmladší často, když obleče něco po svých dvou sourozencích, při prvním kontaktu s podlahou nebo chodníkem zjistí, že bude taky potřebovat nové...

Chtěla jsem jim ušít nějaké veselé barevné gatě, ale když jsem na Unuo zjistila, kolik stojí metr jarního softshellu, prohrabala jsem raději stávající zásoby a nakombinovala to z nich, i když to nevyšlo úplně podle mých představ (zejména na ty menší bylo modré málo).

Ty větší jsou na zip a druk + regulační guma v pase, ty menší jen na gumu.

Oboje mají nastavitelnou gumu v nohavicích (poslední zásoby gumy i brzdiček).

Mladší synek se nemohl rozhodnout, jesli je hezčí žluté nebo oranžové autíčko, takže jsem je tam nakonec musela dát obě, no asi už je to naposledy, tak ať si je užije...

Policejní dokonce neplánovaně jede po reflexní silnici :o)

Že se budu muset občas podívat do učebnice fyziky nebo němčiny, jsem předpokládala. Ale že budou děti drhnout ve výtvarné výchově, jsem pravda nečekala.

Úkol zněl jasně - namalovat hrnek přesně dle návodu, který byl ovšem v čínšitině:o) Elipsy nesmí být špičaté, pěkně vše vystínovat...

No hudební výchovu zvládám 1000x lépe, ale osvědčilo se nahnat všechny členy domácnosti ke stolu zároveň a společnými silami jsme zvládli vymyslet postup vedoucí k něčemu vzdáleně připomínajícímu to, co bylo na obrázku od paní učitelky...

A po hrnku už šla i Svatováclavská koruna (kdyby to náhodou někdo nepoznal :o)

Snad i všechny další výzvy základní školy v kombinaci s neustálým vařením, pečením a vlastní prací zvládneme a vyjdeme z toho všichni posílení (duševně, nikoli hmotnostně:o) a o dost chytřejší...

Přeju hodně sil a trpělivosti všem!

Roušky alias "náhubky" :o) (Sewed nose and mouth masks)

Se třemi (základními) školáky doma momentálně kromě školy, neustálého vaření a pečení a vlastní práce nestíhám nic.
Ale v rámci požadavků pracovního vyučování a také skautu jsme si vyhradili čas na společné šití roušek, aneb jak říkají děti, náhubků.

Nejprve jsme udělali hromadu obdélníkových se sklady. Děti sice nešily, ale ochotně žehlily, kreslily, špendlily, navlékaly, no asi bych to sama měla rychleji, ale aspoň se zabavily a byl chvíli klid. Jsou sice občas trošku nakřivo, ale hlavně, že jsou.

Použili jsme na to zbytky kdečeho, co jsme doma našli. Ale brzo nám došla guma a do města daleko (a to tehdy navíc byly ještě galanterie zavřené).

Úplně mi nevyhovoval ten střih, tak jsem zkusila tvarované ze dvou dílů dle střihu od Caramilly. Šilo se mi to výrazně lépe než předchozí model. Guma došla, tahle už není plochá, ale kulatá, vytažená ze starých tepláků z nohavic...

Pak jsem ještě zkoušela střih Bohdany G. s pěkným videonávodem na Youtube a to je na naše hlavy asi vítěz. Jednoduché na nastříhání i ušití, dobře sedí. Došly i staré gumy vytahané z kdečeho, ale nalezla jsem kus kloboukové a to je pro mě taky vítěz. Neškrábe, netáhne, netlačí a drží.

Zaujala mě i její vychytávka s drátkem v horní části. Roušky už byly hotové, tak jsem jen nahoře kousek od kraje roušku prošila a nacpala tam tenký měděný drát nalezený v garáži. Pěkně se to natvaruje na nos a hezky to přilne k obličeji, ocení to zejména ti, co mají brýle :o)

Nejlípi se asi dýchá v novém popelínu, ale staré povlečení, kterého máme doma dost, taky ujde a poslouží...

Tohle jsou dva pro nás vítězné střihy.
Vlevo je ten od Bohdany G. (lze jednoduše nakreslit dle rozměrů z videa na Youtube na papír A4, který se přehne na čtvrtiny a kosočtverec se jednoduše a přesně kreslí; navíc návod pochopí to každý). Přidávala jsem si na bocích na vnitřní díl asi 2 cm a na vnější díl asi 4 cm. Nahoře a dole necelý 1 cm.
Vpravo je od Caramilly. Přídavky na kraje a švy stejně.

Oběma dámám velmi děkujeme za tyto mustry :o)

Snad se situace brzy zlepší a nebudeme tyto pomůcky potřebovat...

Pyžama pro děti (Pyjamas for children)

Dlouho jsem hledala větší kus látky, ze kterého by šla ušít pyžama pro starší dvě děti. Spotřeba je už docela velká...

Tak jsou hold opět trochu nakombinovaná...

S tímto vzorem jsem si u našeho puberťáka nebyla jistá, ale byl zcela nadšen :o)

Zejména obrázky na předním díle - sluchátka na uších a klobouk přes oči naprosto odpovídají momentálnímu stavu :o)

Zadní díl horního dílu je obrázkový, jsou tam poněkud jiné (taky docela vtipné :o) hlavy než na rukávech...

Na rukávy a přední díl už látka nevyšla, vlastně nezbylo z ní už vůbec nic.

Fialové puntíkaté látky byl veliký kus, ale při stříhání rukávů se mi je nepodařilo na látku napcat oba, takže neplánovaně na závěr byly nakombinovány s jasně oranžovým zbytkem, ani z jednoho nezbylo taky vůbec nic...

Děti jsou spokojené a já taky, zase něco ubylo v syslírně a zbytky žádné :o)