úterý 16. května 2017

Happy week :o)

Dcera vyrostla ze všeho, včetně spoďárů. Nesnáší táhnoucí gumy a kraječky. Sehnat něco vhodného, ne šíleně drahého a z hezké látky se ukázalo jako téměř nemožné. Když jsem z UK zkusmo dovezla kočičí kalhotky typu boxer-briefs bez gumiček přes stehna, dcera už jiné nechtěla...

Inspirace u Eulí a Budilky :o) byla lákavá, tak jsem se přemohla a vyhrabala hromadu holčičích úpletových zbytků, zprůměrovala padnoucí kus se střihem z loňského Ottobre a tohle je výsledek...


Vyšlo to na sedm kousků, krabice se zbytky pěkně prořídla...

Nějak jsem úplně nevěděla, jak to udělat s tím středovým dílem - chtěla jsem dvojitý, ale ne moc tlusté švy kolem stehen a všechny vnitřní švy schované dovnitř. Pokud ještě někdo jiný tápe, níže je můj postup (i pro případ mé děravé paměti, protože kupované kalhotky už asi nemají šanci...)


Tohle jsou vystřižené díly na velikost cca 140. Vypadá to na strašné bombarďáky... 
Vnitřní rozkrokový díl nemá boční přídavky na švy, aby to nebylo moc tlusté a netlačilo.


Napřed se rozkrokové díly přišijí na PD jako sendvič, aby byla jablíčka zvenku i zevnitř vidět.


Takhle to vypadé sešité.


Pak se vnější rozkrokový díl přišije na ZD.


Je vidět, že vnitřní rozkrokový díl je trochu užší.


No a v tomhle místě jsem nevěřila tomu, že to sešiju správně... Vlevo je smotaný PD, vpravo smotaný ZD, shora vnitřní rozkrokový díl, zdola vnější rozkrokový díl. Sešije se v místě černých špendlíků.


Opravdu :o)


Po obrácení, tj. vymotání PD a ZD z rozkrokových dílů to vypadá takto, vnitřní rozkrokový díl má oba švy schované vevnitř.


Sešijeme boční švy.


Takhle to vypadá z lícu. Pořád strašné bombarďáky.


Ještě je třeba v pase tunel na gumu a obšít kolem stehen. Díky užšímu vnitřnímu rozkrokovému dílu není šev v tomto místě moc tlustý.


Našpendelený téměř hotový prototyp.


Švy ušité tříkrokým cikcakem. Je vidět, že PD je trochu nižší (cca o 1,5 cm) než
ZD. 


Prototyp s navlečenou prádlovou gumou v pase (šíře cca 1 cm). Pod ním britský kočičkový mustr (velikost 134/140). Mustr je z tenčí bavlny s elastanem.

Už to vypadá trochu míň bombarďákovitě :o) Ale prý je to tak strašně pohodlné, že ty staré kupované kraječkové mám všechny strčit někam...


Detail muchomůrek s kočičkami č. 2. Muchomůrky byly úplně první, myslím, že zcela zbytečně jsem objela všechny kraje na overlocku, nevypadá to hezky a blbě se přes to šije. Takže ostatní už mají kraje pouze ustřižené a přímo přišité tříkrokým cikcakem.


Prádlovou gumu jsem doma neměla a nikdy jsem s ní nešila. Druhý den v nejbližší galanterii měli tuhle růžovou, tak jsem to na dva kousky zkusila. 

Na fialových je našitá přímo shora tříkrokým cikcakem - kupodivu to šlo docela dobře (ale tunel na gumu u mě tedy vede...). Asi to zevnitř hůř vypadá, ale je to příjemnější, než druhá varianta.

Tyrkysové ji mají přišitou nejprve líc na líc ke kalhotkám, pak otočeno dovnitř a pak shora tříkrokým cikcakem, leze jen okraj, tento postup mě fakt nebavil...

V Ottobre (6 / 2016) je i střih na velikost 170 :o)

No a na klučičí spoďáry ve velikosti 150 taky, takže klučičí zbytky, třeste se :o) !!!


neděle 16. dubna 2017

Jarní čepice ze zbytků (Spring caps from trimmings)

Náš nejstarší drahoušek od začátku školního roku ztratil čtyři čepice. Přesněji řečeno všechny čtyři čepice... 

Když jsem viděla veselé čepky z odstřižků v blogu Veroniky, vyhrábla jsem hromádku modrých odstřižků, dala synovi střih s tím, že jsou potřeba čtyři stejné díly, ať si vybere... 

Je dost konzervativní, takže zabavil nejhezčí kus s ozubenými koly. Pak přišly na milost ještě piškvorky a ještěrky.

S ohledem na předpokládanou životnost tohoto prototypu jsem se s tím moc nemazala... Kupodivu to vypadá i sedí docela dobře.

Střih je tvarově inspirován tím od Caramilly z blogu, co je zdarma ke stažení, jen je ten můj díl trošku širší a nižší.


Sourozenci to nesli dost těžce, resp. se o čepici dost hádali s tím, proč ten, kdo všechny ztratí, má zase další novou a takovou krásnou??? Takže jsme vybrali veškeré zbytky ozubených kol a ladících proužků a hvězdiček. Byly to úplné zbytky s pekelně srolovanými kraji, ale více méně to  nakonec vyšlo...

Tak máme tři skoro stejné, ale jiné, aby si to poznali. Doufám, že jsou dostatečně barevné, že se jentak neztratí...

Čepice s koly jsou jednovrstvé, dole s nápletem. První náplet líně přichycený nahoru jen tříkrokým cikcakem; druhé dva jsou šité dvojjehlou, vypadá to o dost lépe a taky se to podstatně lépe šije...

Ještěrky mají z druhé strany piškvorky.


A dokonce už máme i foto na modelech! 

Po té, co se z virózy vyhrabal jeden, tak to chytil druhý, třetí zatím nic, takže dnešní větrné odpoledne jsme honem využili k výletu na nedalekou rozhlednu...


Úplní andílci, co :o)


No spíš tak trochu opice...


Letos poprvé jsme malovali v kompletní sestavě, tj. včetně tatínka :o)

Veselé Velikonoce všem!


úterý 11. dubna 2017

Pyžama pro princeznu (Pyjamas for our princess)

Práce už jsem měla plné zuby a šití mi opravdu chybělo, takže když už se mi válely po stole odstřižky z legín, rovnou jsem je dle osvědčených střihů nachystala na pyžama. 

Dala jsem si týdenní ultimátum s tím, že když to nestihnu, tak je pak půjdu potupně koupit (a stejně je budu muset nějak upravovat). 

No a když jsou dvě děti ze tří na výletě, tak je ideální šance na takové úkoly :o)


Je to velikost 134, už je to tak obrovské, že to skoro nejde doma vyfotit... Modelka je na výletě, tak aspoň foto ze židle...


K vínovému úpletu s hvězdičkami byl doma kus růžového puntíkatého a trochu víc vínového s minipuntíčky. Některé díly jsou nadšívané, většinou zezadu, ve vzoru se to ztratí...


Náplety jsou z momentálních domácích zásob, není to dokonalý odstín, ale na pyžamo je to asi vyhovující...

Zadní díl je z jiné látky než přední, nezbylo skoro nic.


K fialovému hvězdičkovému úpletu víceméně ladil fialový proužkovaný úplet a světlefialový náplet se po několika letech ve skříni konečně dočkal použití.


Doufám, že je tentokrát i naší princezne jasno, kde je předek u horního i dolního dílu :o) Sice původně chtěla hvězdy a ne korunky, ale korunky se lépe vystřihovaly a nakonec zvítězily... Snad to vydrží aspoň dvě sezóny...

sobota 8. dubna 2017

Aspoň ty legíny! (At least some leggins!)


Nic nešiju, není čas. Začalo jaro, děti povyrostly o pěkný kus, ze všeho jim zas lezou kotníky, zápěstí, záda... 

Legíny zas tak moc času nezaberou, jenže... Střih byl vel. 116 a potřebovala jsem 134, do čehož se mi vůbec nechtělo... Nakonec zvítězila vidina volného místa ve skříni s látkami a legíny byly na světě raz dva.


Jelikož dcera stále nepozná, kde je předek, tak přišly konečně zas k užití zásoby stužek...



Materiálu bylo docela dost, dokonce nějaké podobné barevně ladící úplety, no hned jsem z toho viděla pyžamka, která princezna už dost potřebuje, tak snad brzy budou :o)

čtvrtek 23. března 2017

Jarní polštářky s motýlky (Spring butterfly pillows)

Poslední týdny u nás byly letos dost smutné, takže na šití nebyla vůbec nálada, ale s příchodem jara snad bude veseleji. Trošku radosti snad přinesly babičce tyto narozeninové motýlí polštářky...


Chtěla jsem něco decentního, ale aspoň trošku barevného, jemně veselého. Tyhle motýlky jsem potkala v Karsu, na první pohled byli jasnými favority. Je to pevnější dekorační tkanina, tak snad to něco vydrží, ale na lehnutí je látka příjemná...


Babička měla velkou radost, děti se jí na nich hned rozvalily na gauči, ještě, že jsem udělala tři :o)

Vevnitř je vyzkoušená česká výplň na zip, která se dá prát na 95 stupňů, po slehnutí lze doplnit, tak snad budou sloužit dobře.

neděle 26. února 2017

Hromada zimních sukní (A pile of winter skirts)

Zase jsem si tak jednou povzdechla, jak na to šití nějak není čas a poslední dobou vlastně ani nálada... Při uklízení věcí do skříně jsem si uvědomila, že přece jen se něco nasbíralo... 


Sukně jsem moc nenosila asi vlastně proto, že byly v pase buď moc malé nebo moc velké nebo akorát, ale po obědě už bohužel ne...
Problém nechuti k sukním vyvstával zejména v zimě - takže kromě toho, že nové přírůstky jsou všechny s nápletem v pase, aby se člověk mohl v klidu naobědvat, tak jsou i s podšívkou proti zmrznutí. Ještě byl potřeba vhodný nový teplý svrchník do chladných dnů a pak už rifle neměly šanci...


Tohle byla první vlaštovka, zvláštní chlupatý ale příjemný materiál z Terry M., podšívkou je pružná, říkali tomu "plavkovina", ale je příjemná a moje plavky vypadají tedy zcela jinak. Fotka na ramínku nic moc, na modelu bohužel žádná není, ale vypadá oblečená dobře a mám ji moc ráda...


Takhle to vypadá zevnitř.


Tohle byla druhá vlaštovka - těmto pohledným křivkám jsem s ohledem na své vzdělání opravdu nemohla odolat :o)


A takhle to vypadá zevnitř, obojí opět z Terry M. Materiál je velmi příjemný, pružný tak akorát, pěkně teplý.


Třetí vlaštovka je poněkud krátká, ale snad to ještě nevadí... Je to tenká mohérová pletenina opět z T. M., podšívkou je tentokráte pružný satén a pro tento tenčí materiál je asi vhodnější.


Na sukni s podšívkou je materiál dobrý, ale na holé tělo by mi to bylo nepříjemné.


S nástupem prvních silných mrazů jsem se konečně odhodlala zužitkovat vlněnou látku, se kterou jsem delší dobu jaksi nevěděla, co si počít. Materiál obsahuje výrazný plastický vzor, je poněkud ...? nepřehlédnutelný, sukně je i ve velkých mrazech opravdu velmi teplá.


Podšito opět pružným saténem. Zahnutí lemu je šité v ruce.


Aby nebylo všechno jen tmavé, tak jeden veselejší těžko přehlédnutelný :o) kousek z jasně modré svetroviny.


Svetrovina je velmi příjemná, teplá, ale bez podšívky by se to asi lepilo. Uvnitř je zase ta pružná "plavkovina" nebo co... Lem opět šitý v ruce.


V práci si hned všimli (s měkkým i :o) ... doma jako obvykle...

sobota 11. února 2017

Softshellky ze zbytků (Softshell trousers from cut-offs)

Metodou experimentu jsme zjistili, že ani softshell nevydrží vše, tedy ne tři naše děti v kuse za sebou... Takže jsem i nejmladšímu potomkovi spíchla softshellky. Rozhodla jsem se zlikvidovat tři druhy zbytků.


Toho šedého potištěného softshellu byl větší kus, ale ne tak velký, aby to vyšlo až dolů, černého zbytku zase bylo málo a jiný černý softshell, co mám, byl zas úplně jiný než tento... no prostě to tak vyšlo.


Nějak mi to spojení modré a černé nesedělo, tak je tam pro naředění rozdílu zadní kapsa, ale nevím proč jsem ji musela dělat s kulatými rohy... (výborná zkouška trpělivosti). Funkčně je sice na nic, ale poschoďový autobus na zadku je hrozně důležitý :o) Jó každý má jiné preference a priority...


Stuha s auty na kapsách a auto na reflexní silnici však mají velkou moc, takže prcek je zcela nadšený a ostatní detaily jsou mu šumák :o)


Potřebovala jsem je dodělat o víkendu, takže jedna brzdička je fialová, ale aspoň je dobře vidět...