Už nějaký čas mi ležela v zásobách tenčí riflovina s kytičkovanou bordurou. Po splnění pracovního deadline nastal o víkendu čas na trošku relaxace, takže jsem po delší době konečně zase zasedla ke stroji a ušila něco, co nebylo nutně potřeba, prostě jen tak pro radost :o)
Materiál je tenčí, měkký, příjemný na jarní i ne moc horké letní dny. Foto na modelce zatím není, snad brzo přestane pršet a oteplí se a fotka přibude :o)
Už loni na jaře jsem se na ně chystala, letos se zadařilo, sice až po Velikonocích, ale jsou :o) !
Jsou krásně jarně veselé, pěkně nám rozzáří stůl i celou kuchyň. Bohužel foťák veselou jarní zelenou moc nezvládá. Kupodivu na nich není hned všechno vidět.
Poněkud jsem pozapomněla, že kytičkovaná látka je pouze šíře 110 cm, takže to byl trochu boj a středová úzká prostírka je chudák sešitá ze dvou dílů, ale v tom vzoru se to docela ztratí a většinou je na ní něco položené...
V zimě jsem ještě nejstaršímu synovi ze zbytků softshellových zásob udělala kalhoty, poprvé pánský střih, kvůli délce velikost L, no jo, už je to velký (a hlavně vysoký :o) chlap...
Bylo to dost narychlo (stylem zítra odjíždím a ty staré jsou krátké a úzké...), takže zipy a bavlna na podšití jsou takové, jaké jsem zrovna našla...
Nakonec jsem ještě opět dodělala regulační gumu v pase...
To ten čas letí... nějak je moc práce a málo času na šití, ale občas se něco přece jen stihne...
Mladšímu synkovi se fleecová svítivě zelená mikina pro staršího syna moc líbila, tak má ze zbytků podobnou.
Ještě víc svítivou :o) Bohužel ta svítivá zelená se ne a ne a nechce vyfotit.
