Softshellky s motýlky (Softshell trousers with butterflies)

Kočičí softshellky, které jsem šila loni v březnu, už jsou žalostně malé, takže bylo nutno udělat nějaký větší model. Děti u nás ve škole chodí v tělocviku ven i v chladném počasí, takže jsem zvolila tenčí softshell s úpletem, aby se v tom moc nepařila. Na zimní asi taky časem přijde řada...

Chtěla jsem nějaké decentní barvy, ale přitom dívčí vzhled, no a jelikož má dcera má fialovou bundu s jasně zeleným zipem, tak to dopadlo takhle :o)

Motýlci se mi vyvedli docela velcí, takže jsou šití přes boční šev, tak zepředu nejsou úplně moc vidět.

Těsně před dokončením jsem dostala od Terstry fialovou kytičku, která pěkně ladí. Stejné, ale stříbrné reflexní kytičky jsou na nohavicích zezadu.

Detail kolenních záševků a dolního motýla - v křídlech jsou reflexní tečky a v těle motýla reflexní čárky, v noci to docela svítí :o)

Stahování nohavic s brzdičkou je opět z vnitřní strany, jako u posledních šedých memtránových kalhot.

A jedna včerejší modelkovská - dcera dostala bílá trička a foukací fixy na textil a vyfoukla si k softshellkám ladící svršek :o)

Šikovná holka :o)

Zimní pyžama (Winter pyjamas)

Naší princezně najednou ze všech pyžam lezly kotníky. Taky jsme zjistili, že ne všechna pyžama vydrží tři děti. No a ještě si stěžovaly, že jim je v tom, co mají,  zima. To už bylo dost argumentů pro nějakou akci...

Již delší dobu jsem nevěděla, co s úpletem French terry (teňoučká teplákovina) se sovičkami, není ani dost holčičí, ani úplně klučičí. Taky jsem měla zbytky tenké modré a šedé teplákoviny a kousky pirátů...

Muzikantské teplákoviny byl větší kus, takže ho má princezna, nezbylo nic. Modrých věcí má poděděno dost, tak jsem naznala, že bude třeba nějaký těžký kalibr pro dostatečné nadšení a zdá se, že chlupatá sova zabrala :o)

Teda šilo se to chlupaté špatně, binec fakt slušný...

Takové chlupatině se těžko odolává, jako stvořená pro pohlazení :o) Kluci mají zatím smůlu...

Pirátské i šedé teplákoviny byly opravdu kousky, nezbylo až na pár pirátů nic, ani z modré a přesně to vyšlo, takže je to nakombinované podle velikosti zbytků...

Zezadu je to též posešívané.

Od Terstry jsem kdysi dostala štítek s pirátem, tak konečně přišel k užití :o)

No a tady je důkaz, že je fakt stvořené na spaní :o) A když už nemá chlupatinu, tak aspoň spí mezi kočkami...     (Created for sleeping :o)

A tohle "usnul nám spí" je náš kocourek o den dřív :o)))

Fakt spí, navzdory světlu, televizi i kraválu sourozenců... To budou ty kouzelné kousky od maminky...    (Created for sleeping ??? :o)

Mikina pro velkého kluka :o) (sweat shirt for a big boy :o)

Náš nejstarší začal letos rád chodit do školy - způsobil to nový předmět zvaný informatika a skutečnost, že mají třídu v počítačové učebně, dle jeho názoru si "hrají" i v jiných hodinách, tj. učí se, aniž by o tom věděli...

Člověk by nevěřil, jak rychle lze odstranit tzv. syndrom kovářovy kobyly (trávící donedávna čas na zahradě, s různými nástroji v garáži či s krabicí stavebnice).
Po pravdě řečeno už jsem se začínala bát, jestli jsme něco neprošvihli a nebude mít problém vrstevníky dohnat, ale během pár dní srovnal krok a pěkně tatínka zaměstnává...

Když jsem přemýšlela, z čeho mu ušít mikinu, narazila jsem na zbytek teplákoviny, který odpovídal momentální situaci - tak trochu virtuální ale ještě trochu dětský...
 

Mikina je s kapucí, přestože to dle mého názoru zavazí pod bundou, ale mikina s kapucí je prý lepší... No proti gustu žádný dišputát, že, hlavně, že je spokojen...

Kraj kapuce je lemovaný proužkem nápletu, okraj se dá stáhnout olivkou, ale náplet to pěkně drží, že to není ani moc potřeba, ale asymetrický efekt čudlíku na jedné straně se mi líbil (inspirováno jedním batikovaným zimním modelem z Ottobre).

Šev kapuce je shora prošitý ozdobným stehem, kapuce není podšitá.

Mikina má dvě boční kapsy, protože bez kapesníku nedáme ani ránu...

Dostal ji společně s nepromokavými šedými kalhotami k narozeninám a chodí v tom téměř nepřetržitě, takže jsem se mu asi trefila do vkusu...
Barvy na obrázcích jsou velmi zvláštní, nehodil se k tomu snad žádný náplet z mých zásob (kromě černého, který jsem nechtěla), takže  tmavý petrolej vyšel jako nejméně vadící kandidát... (Pravda ještě hořčicový žebrovaný docel ladil, ale na to reagoval mohutným bleeeeee, takže jsem se raději nepokoušela...)

Tahle fotka mě pobavila, naše čtvrtmetráková žížalka poprvé v životě vypadá jako Otesánek :o)