Viskózové šaty (Viscose dress)

Po dvou letech pauzy kvůli covidovým opatřením nastal čas závěrečné besídky v ZUŠce. Mladší synek byl vybaven výbavou po starším bratrovi, ale dcera bohužel ne... Pokoušela jsem se jí nejprve pořídit nějaké šaty nákupem v eshopu, ale nic dostupného se jí nelíbilo. Tak jsem se pokoušela najít aspoň nějakou látku, která by se jí líbila, ale taky nic. V zoufalství jsem zahrabala v syslírně a vida ji - zaujal jí tento viskózový úplet.

Nebyl čas na nic, tak jsou velmi jednoduchého střihu a nakonec s ohledem na teploty nad 30 stupňů i bez rukávů. Dokonce si je i docela dobrovolně oblékla a koncert v nich odehrála, což je asi pocta největší :o) Babičky i paní učitelky obdivovaly, jak jí to sluší, docela překvapující proměna oproti každodenním riflím a tričku...

 Fotku na majitelce šatů bohužel nemám, ale mě sedí kupodivu docela dobře :o))

Sedáky na židle (Chair pads)

Když jsem tak jednoho dne chtěla vyprat sedáky z kuchyňských židlí, tak se mi při sundávání z molitanové výplně poněkud rozsypaly pod rukama... Jasné znamení, že je čas na nové. 

Čas mezi svačinou a večeří v nevlídném nedělním odpoledni byl tak akorát na to najít vhodný kus látky v syslírně a podle letitého vzoru stvořit 4+1 sedák. Koček ani plameňáků není u nás nikdy dost, takže s nalezeným kočičím kusem všichni souhlasili. Jen toho bylo málo, takže na spodní straně je béžové plátno docela ladícího odstínu.

 

 

Čtyři klasické...

 

na naše prastaré Tonky...

a jeden speciální pro nejmladšího.

A vlastně ze zbytku ještě pátý klasický, nějak nám to roste :o)

Obal na sekyru (Axe case)

Přiblížil se čas odjezdů na tábory a každý správný skaut si tam bere sekyru. Jenže, letos opět chudery ležely v garáži jen tak, bez obalu... Starší potomek odjel stavět tábor hned po vysvědčení, takže sekyra odjela neoděna... Mladší měl štěstí, jelikož jel o týden později.

V mém oblíbeném Karsu měli bohužel jediný použitelný kus kůže v snad nejhorší možné barvě, ale mladší synek se nad tím naštěstí vůbec nepozastavil, hlavně, že je :o)

Použila jsem na to speciální jehlu na šití kůže, která vydržela rovná asi tak 5 cm, ale naštěstí s pomocí manžela a kleští to vydržela až do konce. Na druhý obal bude ale potřeba použít jiný nástroj... Třeba vycvakat dírky a místo šití pevnou nití provlékat kožený tenký "provázek", jako správný indián?

Je to jen obdélník, částečeně sešitý na bocích, dole prostřižený otvor na topůrko a skrz všechny tři části dva otvory pro prostrčení kožené "šňůrky" na zajištění obalu.

No a na ozdobu nutné třásničky a umělecký podpis :o)