2. výročí - příspěvek č. 100 :o) Sada chlapeckých triček (2. anniversary - contribution no. 100 - A set of boy's T-shirts)

Už je to dva roky, co jsem tak nějak začala šít a nutno podotknout, že mě to baví stále a čím dál tím víc :o)
Když se podívám na své prvotiny, tak úroveň výtvorů se docela povznesla a procento home-made výrobků v šatnících zejména dětí strmě vyletělo vzhůru.

A že se na moje výtvory podívá téměř 5000 lidí, dokonce ze všech možných koutů světa, mě tedy ani ve snu nenapadlo :o)
Doufám, že tatínkovy pesimistické předpovědi o ležících mašinách, na které se jen práší, se hned tak nenaplní a i přes pracovní zápřah se bude dařit aspoň občas něco vytvořit...

A cože to vyšlo na ten příspěvěk č. 100?
S příchodem jara děti vytáhly trička s krátkým rukávem a našemu nejstaršímu téměř ze všeho lezlo břicho :o( Bylo potřeba rychlé radikální řešení, naštěstí se zase na čas ochladilo... Látky jsme vybrali společně, není ještě zas tak velký, aby si nemohl užívat veselé barevné motivy...

1. Kola (Bicycles)

Tato látka ho uchvátila jako první. Samotná šedá byla dost smutná, ale vzala jsem k tomu i kousek červené, která to oživila. Nakonec jsem se rozhodla ještě pro kapsičku, protože mi to stále přišlo smutné. Výsledek je docela veselý :o)

2. Veselé obličeje a hvězdy (Funny faces and stars)

Hrozně se mu líbil potapěč a klobouk s knírem. Je to sice látka z výprodeje, ale přece jen Lille, tak jsem to kvůli klobouku nemínila moc rozstříhávat, ale nakonec to vyšlo ke spokojenosti uživatele :o)

3. Bláznivé obličeje (Silly faces)

Z této látky už má synek oblíbenou čepici a nášivky na riflích. Látka je hodně tenká, vhodná na letní dny a praštěnost obrázků bude snad vhodná i pro následující časové období...

4. Hurá do přírody (Let's go camping)

Poslední látka syna fascinovala tím, že je tam stan, kompas, dalekohled, baterka, špekáčky, karavan, ... Letos to ještě jde, příští rok snad taky. Tmavých jednobarevných bude v následujících letech ještě dost ... Látka je taky hodně tenká, takže ideál na léto.

Šicí seznam je zase o řádek kratší, ale při pohledu na synovy dlouhé nohy tam asi rovnou připíšu balík barevně ladících kraťas... Tak trochu neverending story, ale aspoň se nenudíme :o)