Mikina pro velkého kluka :o) (sweat shirt for a big boy :o)

Náš nejstarší začal letos rád chodit do školy - způsobil to nový předmět zvaný informatika a skutečnost, že mají třídu v počítačové učebně, dle jeho názoru si "hrají" i v jiných hodinách, tj. učí se, aniž by o tom věděli...

Člověk by nevěřil, jak rychle lze odstranit tzv. syndrom kovářovy kobyly (trávící donedávna čas na zahradě, s různými nástroji v garáži či s krabicí stavebnice).
Po pravdě řečeno už jsem se začínala bát, jestli jsme něco neprošvihli a nebude mít problém vrstevníky dohnat, ale během pár dní srovnal krok a pěkně tatínka zaměstnává...

Když jsem přemýšlela, z čeho mu ušít mikinu, narazila jsem na zbytek teplákoviny, který odpovídal momentální situaci - tak trochu virtuální ale ještě trochu dětský...
 

Mikina je s kapucí, přestože to dle mého názoru zavazí pod bundou, ale mikina s kapucí je prý lepší... No proti gustu žádný dišputát, že, hlavně, že je spokojen...

Kraj kapuce je lemovaný proužkem nápletu, okraj se dá stáhnout olivkou, ale náplet to pěkně drží, že to není ani moc potřeba, ale asymetrický efekt čudlíku na jedné straně se mi líbil (inspirováno jedním batikovaným zimním modelem z Ottobre).

Šev kapuce je shora prošitý ozdobným stehem, kapuce není podšitá.

Mikina má dvě boční kapsy, protože bez kapesníku nedáme ani ránu...

Dostal ji společně s nepromokavými šedými kalhotami k narozeninám a chodí v tom téměř nepřetržitě, takže jsem se mu asi trefila do vkusu...
Barvy na obrázcích jsou velmi zvláštní, nehodil se k tomu snad žádný náplet z mých zásob (kromě černého, který jsem nechtěla), takže  tmavý petrolej vyšel jako nejméně vadící kandidát... (Pravda ještě hořčicový žebrovaný docel ladil, ale na to reagoval mohutným bleeeeee, takže jsem se raději nepokoušela...)

Tahle fotka mě pobavila, naše čtvrtmetráková žížalka poprvé v životě vypadá jako Otesánek :o)